Less Than Jake v Praze
Tahle skoro legenda ska-punkové scény se představila před zraky fanoušků v pondělí 18.srpna v pražském Rock Café. Jaká byla komunikace,jestli skupina měla nebo neměla předkapelu se dozvíte při čtení článku,nebudu Vás zdržovat tak se dejte do čtení...
V pondělí 18. srpna se v Praze poprvé představila americká
ska-punková skoro-legenda Less Than Jake. Rodáci
z floridského Gainesvillu zahráli v** Rock Café** pro pár
stovek posluchačů.
Na lístku, který stál pro mnohé nepřiměřených
440 korun, byl napsán začátek koncertu v osm, ale kvůli
obav z velkého množství neočekávaných fanoušků jsme před klubem
přešlapovali už v sedm. Naštěstí se hrozivá „fronta na banány“
nekonala, a tak jsme bzli vpuštěni asi v půl osmé do klubu, kapela však
začala až v půl deváté.
Zajímavost byla, že začala hrát už rovnou největší hvězda večera, bez
předkapely. K tomu se váže takz jedna z mnoha vtipných historek
z natáčení. Už v druhé půlce koncertu zpěvák Chris
Demakes (který mimochodem v ten den slavil 31. narozeniny)
prohlásil, že klub tvrdí že nemohl najít předkapelu, načež se zeptal kdo
tady hraje v kapele, a kdo tady s sebou má celou kapelu. K pódiu přišli
čtyři nevýrazní mladíci, a prohlásily že jsou One Pitch
Down a jsou z Holandska. Po odehrání jedné
písničky se odebrali z pódia za potlesku který překračoval všechny ovace
co sklidili Less Than Jake.
Ačkoli koncert mohl kvůli rušení nočního klidu trvat jen do desáté
hodiny večerní, všichni se za tu hodinku a půl stihli spotit, vyřádit a
většinou i opít, což platí i o kapele. Na svoje již zmíněné
narozeniny si zpěvák Chris objednal u baru
Jägermeistera, načež zvukař přinesl každému členovi
kapely panáka staré dobré Božkovské zelené. Po
přičichnutí a značné grimase se davem rozjelo skandování
„Božkov, Božkov“.
Komunikace s publikem byla na výborné úrovni, což se dá tvrdit i o
„parketu“ před pódiem. V tu chvíli jsou už všechny rozdíli
lhostejné, mladý se starým, pankáč se skinheadem, bílý s černým,
všichni tancují, všichni jsou přátelé. Přibližně tři písničky před
koncem se navíc na požádání kapely rozjel takový circle pit, že do sebe
vtáhnul vše okolo.
Koncert skončil přesně s úderem desáté hodiny, a byl to opravdu zlatý
hřeb. Jako vždy na konec zahráli svojí hitovku Plastic Cup
Politics, a všichni odcházeli domů spokojeni, a ještě víc pokud
se jim povedlo ulovit fotku nebo rozhovor s některým členem kapely. Mě se
tedy povedlo jenom s ním prohodit že to bylo super, ale „I have to
go wash my balls now“. Snad příště.


